Druhy jógy
HATHA JÓGA
se zabývá tělesným cvičením. HA - znamená měsíc, THA - slunce, je to jóga, která se zabývá vlivem Měsíce - jin,ženská energie a Slunce - jang, mužská energie. Obě tyto dvě protikladné energie harmonizuje. Používá k tomu - ásány, pránajámu, ale i další techniky. Hathajógou si připravujeme tělo a mysl pro meditaci a pro přijetí vyšších duchovních pravd a principů.
KARMA JÓGA
je jóga činu. Karma znamená akci nebo činnost. Je to činnost, v níž neočekáváme žádné výsledky a odměny. Práce by měla být nesobecká, ušlechtilá, svobodná. Sloužíme oddaně a s Láskou Nejvyššímu.
BHAKTI JÓGA
bhakti znamená oddanost. Je to jóga srdce (citu), zbožné, vroucné oddanosti, odevzdanosti. Dokonalý bhakti jogín miluje Boha srdcem a vše co dělá, dělá z čisté, nesobecké lásky.
DŽŇÁNA JÓGA
džňána znamená moudrost. Je to jóga intelektu. Jogín dospívá k sebepoznání a osvícení skrze meditaci a studium.
KUNDALINI JÓGA
jóga zabývající se probouzením kundalini energie - hadí síli
MANTRA JÓGA
jóga, která čistí a osvobozuje mysl prostřednictvím síly vibrace
TANTRA JÓGA
jóga zabývající se harmonizací ženského a mužského principu
RÁDŽA JÓGA
všechny tyto jógy tvoří rádžajógu. Je to nejkoplexnější jóga, tedy integrální nebo královská jóga. Klade důraz na meditaci, ale současně harmonicky rozvíjí i všechny její složky. Meditace je proto nejvyšší stupeň jógy. Připravuje nás na stav samádhi, v němž dosahujeme osvícení.
Všechny druhy jógy více méně vychází z radža jógy. Součástí radža jógy jsou rovněž ananda a krija jóga. Všechny druhy jógy se navzájem prolínají a doplňují jako celek. Neexistuje špatný nebo dobrý druh jógy. Všechny mají svoji hodnotu a vzácnost.
KRIJA JÓGA
8 stupňů Radžajógy
CO NÁM NABÍZÍ:
1. - 2. stupeň: Jamou a Nijamou - zocelujeme charakter, pěstujeme správný postoj k životu, k Zákonitostem Vesmíru. Učíme se kontrolovat naše jednání, chování, myšlení.
3. Ásány - jógové pozice - udržují naše tělo (chrám boží) a mysl zdravími a postupně je připravujeme pro přijetí vyšších duchovních pravd
4. pránájámou - kontrolujeme a usměrňujeme energii na naše skutečné já
5. pratjahárou - stahujeme smysly dovnitř, obracíme veškerou pozornost dovnitř, zvnitřňujeme mysl
6. koncentrujeme se - na naše skutečné já. Vědomí obrací pozornost na sebe samo. Pokoušíme si otevřít bránu kosmického vědomí, hledáme zlatý klíč, abychom otevřeli dveře poznání
7. meditací - již nahlížíme do vnitřního království. Pomocí správného klíče se dveře otevírají, stále více poznáváme kdo jsme.
8. ve stavu samádhi - se kosmická brána poznání otevírá dokořán, úplně splýváme s univerzálním kosmickým vědomím. Mizí všechny klamy, iluze. Prozřeli jsme. Naše vědomí splývá s Nekonečným. Je to stav nejvyšší radosti, blaženosti, osvícení - poznání Pravdy.
Jama a Nijama
Jama a Nijama jsou morální a etické zásady podobné jako v Bibli. Celé Desatero (pět jam a pět nijam) je základním duchovním pilířem jakékoli duchovní disciplíny. Jama kontroluje smysly, tělo a mysl, hlídá je, krotí, drží na uzdě. Nijama pobízí, doporučuje. Principy nijamy mohou fungovat jedině tehdy, pokud fungují i principy jamy a opačně.
JAMA - KONTROLA
- Nenásilí, neubližování -( ahimsa) - nikdy nikomu neubližujeme fyzicky, verbálně, citově ani mentálně. Neubližujeme ani sobě, svému tělu, srdci a mysli.
- Nelhat - (satja) -mluvme pravdivě, jednejme pravdivě, mysleme pravdivě. Měli bychom k sobě a ostatním být upřimní a pravdiví ve všech úrovních: mentální, citové, verbální i činech.
- Nekrást - (asteja) - nekrást znamená nebrat z Vesmíru nic navíc, co nám právem nepatří. Jinak řečeno, nebrat nic, co právem patří jiným. Nekrást nic fyzicky, citově ani mentálně.
- Nelpět, nehromadit - (aparigráha) - je těžké nelpět, zvlášť když se nás to týká osobně. Cílem je nelpět na ničem: na hmotě, citech, myšlenkách ani činech.
- Zdrženlivost - (brahmačárja) - Tato jama se vztahuje na kontrolu všech smyslů, nejen na sexuální zdrženlivost, jak se běžně uvádí.Smysly jsou jako divoké koně, kteří nás neustále ženou ven, my však v rukou držíme uzdu. Brahmačarja je ten, který vše co koná ve vědomí Božském, to jest ve vědomí Brahmy.
Na své cestě překonáváme překážky, které se nazývají Kléše:
- Avidja - nevědomost - brání člověku naučit se rozlišovat, co je jeho podstatou
- Asmita - sobectví - ztotožňování se s tělem a myslí
- Rága - touha po příjemném - člověk touží stále znovu po příjemných pocitech
- Dvéša - nenávist - nechuť k nepříjemnému - člověk se brání, aby zažíval nepříjemné věci
- Abhinivéša - lnutí k životu a strach ze smrti, obava z toho, co bude, až nebudeme, nevíme, že je v nás Átmán jako impulz věčnosti
NIJAMA - DOPORUČENÍ
- Čistota - (sauča) - být duševně čistý je cílem všech duchovních disciplín. Usilujeme o očistu na všech úrovních - fyzické, citové i mentální.
- Spokojenost - (santóša) - měli bychom být se vším spokojeni ve všech úrovních - fyzické, citové a mentální. Buďme také spokojeni se sebou samými.
- Sebekázeň - (tapas) - každé duchovní cvičení potřebuje tapas - to jest sebekázeň disciplínu, vytrvalost, trpělivost. Bez disciplíny a řádu se těžko dosahuje výsledků.
- Sebepoznávání (svadhjája) - znamená to, studovat sebe sama, sebepoznávat se.Svaté spisy nejsou nic jiného než učení o našem nitru a duši. Denně bychom měli rozjímat a poznávat kdo jsme, odkud přicházíme, kam jdeme, jaký smysl má náš život.
- Odevzdávání se Bohu (Išvara pranidhára) - když se vydáme na duchovní cestu, měli bychom cítit a věřit, že existuje vyšší síla, inteligence, vědomí, které řídí celé Univerzum.
Všechna jógová cvičení- ásány(jógové pozice), pránajámu(dechové cvičení), pratjaháru(zvnitřnění mysli),koncentraci a meditaci bychom měli provádět tak, že budeme dodržovat všechny zásady jamy a nijamy.
slova Paramhansy Jógánandy:
"Přání jsou nejzákeřnějším nepřítelem člověka, protože je nemůže uspokojit"
"Mějte jen jediné přání: najít Boha. Uspokojení smyslů vás nikdy nemůže uspokojit, neboť vy nejste smysly. Ty jsou jen vašimi služebníky, nikoliv vaším skutečným Já".
čerpáno z knihy: Duchovní život v praxi - Ifet Hodžič, vřele doporučiji k přečtení
